Tričko tank LT 35

LT 35

LT vz.35 byl československý lehký tank vyvinutý firmou Škoda v polovině třicátých let 20. století. Na jeho sériové výrobě se od roku 1935 kromě firmy Škoda podílela též pražská továrna ČKD (v rámci licence). Po obsazení Československa byla značná část tanků vz.35 převzata německou armádou. Ta jej do výzbroje zařadila pod označením Panzerkampfwagen 35(t).

Obecně byl LT-35 hodnocen jako kvalitní, leč nepříliš dokonalý (zejména pro problémy s příliš komplikovaným a poruchovým podvozkem) a od roku 1939 jej Němci začali nahrazovat zástupcem další generace československých lehkých tanků – typem LT 38 (v německé teminologii Pz 38(t)).

LT 35 jako Pz 35(t) bojoval v řadách Wehrmachtu v Polsku a při francouzském tažení, 155 strojů se účastnilo prvních fází útoku na SSSR, zde však bylo zřejmé, že již nejsou schopny plnit své úkoly tváří v tvář technicky vyspělejším zbraním nepřítele a byly záhy staženy z první linie. Mnoho tanků Pzkpfw 35(t) bylo v dalším průběhu války přestavěno na muniční vozidla a další podpůrné prostředky. Kromě u Wehrmachtu byl ve druhé světové válce tento tank nasazen např. na Slovensku a v Rumunsku.

LT 35 dokázal překonávat překážky o následujících rozměrech: stěny 80 cm, brody 90 cm a okopy 200 cm.

Hlavní zbraň tanku tvořil 37mm kanón vz. 34ÚV (firemní označení Škoda A-3) s drážkovanou hlavní L/40 (německé značení 3,7cm KwK 34 (t) L/40) se zásobou 80 nábojů. Náměr děla byl -10 stupňů až +25 stupňů. Sekundární výzbroj tvořily dva kulomety ZB 35 nebo 37 (německé značení MG 35 (t) nebo MG 37(t)) s 2500 náboji.

LT-35 se dodnes dochoval jen v několika kusech. První kus (v Rumunsku používaný pod označením R-2) vlastní Rumunské Národní vojenské muzeum v Bukurešti. To má ve svých sbírkách také jeden kus verze R-2 TACAM, tedy LT-35 přestavěný na stíhač tanků vyzbrojený kořistním ruským kanónem ZIS-3 ráže 76,2 mm. Další dva kusy se nachází v srbském Bělehradu a Bulharsku.

Poslední a nejzachovalejší kus tanku LT-35 byl na konci války ukořistěn Američany a mnoho let vystaven v americkém muzeu United States Army Ordnance Museum v Aberdeenu. V roce 2008 ho americké muzeum darovalo Vojenskému historickému ústavu. Plánuje se jeho uvedení do pojízdného stavu. Tento kus LT-35 byl československou armádou převzat 15. září 1937. Když byla 23. září 1938 vyhlášena mobilizace, byl v jižních Čechách a později na Slovensku. Po vzniku protektorátu byl převzat Wehrmachtem.

Výrobce: Škoda, ČKD

Návrh: 1935

Období výroby: 1936-1940

Vyrobeno kusů: 434 (včetně variant R-2, T-11)

Posádka: 3 (velitel-střelec, řidič, radista-střelec)

Délka: 4900 mm

Šířka: 2055 mm

Výška: 2370 mm

Hmotnost: 10,5 t

Pancéřování: 12-35 mm (nýtované a šroubované pláty)

Hlavní zbraň: 37 mm kanón Škoda A3

Sekundární zbraně: 2 x 7,92 mm kulomet ZB-35 nebo ZB-37

Pohon: zážehový vodou chlazený řadový čtyřválec Škoda T 11 88,2 kW (120 k) při 1800 ot./min

Max. rychlost: 34 km/h (na silnici)

Dojezd: 190 km (na silnici), 120 km (v terénu)