Tričko Messerschmitt Me 262 Schwalbe

Messerschmitt Me 262 Schwalbe (vlaštovka) byl německý stíhací letoun, první operačně nasazený bojový letoun s proudovým motorem.

Vývoj letoun začal už před válkou, konkrétně roku 1938. Roku 1941 začaly zkoušky, ale proudový motor BMW 003 ještě nebyl k mání a tak byl do nosu letounu (Me 262 V1) zamontován jeden pístový motor Jumo 210 a tak byl vyzkoušen aspoň drak letounu. Když byl letoun připraven s proudovými motory (Me 262 V2), tak pístový motor zůstal z bezpečnostních důvodů zamontován, to se vyplatilo, protože při prvním letu selhaly oba proudové motory a pilot musel se štěstím přistát na ten pístový.

Třetí prototyp V3 byl připraven už jen s proudovými motory a 18. července 1942 v Leipheimu, poblíž Günzburgu vzlétl poprvé, pilotoval ho Fritz Wendel. Bylo to celých 9 měsíců před prvním vzletem britského Meteoru. Motory BMW 003 byly nespolehlivé a tak byly vyměněny za Jumo 004. Pátý prototyp dostal příďový podvozek. Zkušební lety pak pokračovaly celý další rok, ale pořád byly problémy s motory a nakonec i s Hitlerem, protože chtěl, aby letoun byl zároveň bombardér, což zpozdilo zavedení do služby.

První motory měly předepsanou životnost okolo 50 hodin, ale většina z nich vydržela jen 12 hodin, další nevýhodou byl nízký tah při malých rychlostech a tudíž menší zrychlení oproti pístovým motorům. Letoun měl i problémy s podvozkem a výzbrojí.

Větší pokrok přišel v květnu 1943, kdy se v letounu poprvé proletěl Adolf Galland, eso Luftwaffe a rychle vyjednal sériovou výrobu, výroba se ale zpozdila díky spojeneckým náletům na továrnu v Řezně a tak musela být přesunuta do jiné části Bavorska, což bylo další zpoždění. Výroba začala v listopadu 1943. Me-262 byl také vyráběn v Chebu v letecké továrně Eger Flugzeugewerke GmbH a na několika místech na území tehdejšího Protektorátu.

Do služby byl stroj zařazen až v létě 1944 a v říjnu vznikla první jednotka vyzbrojena pouze proudovými Messerschmitty. Stroje se nasazovaly hlavně proti formacím bombardérů.

Do konce války v Evropě německé letectvo oficiálně převzalo 1433 vyrobených letounů, ale do bojů se jich zapojila jen menší část (odhaduje se, že až k bojovým jednotkám byla dodána cca polovina převzatých strojů, přičemž nejvíce jich najednou u jednotek bylo kolem 200). K největšímu počtu vzletů proti jedinému cíli — tj. svazu bombardérů — zřejmě došlo v úterý 10. dubna 1945, kdy vzlétlo 55 strojů Me 262 (proti několika jednotkám americké 8. letecké armády; jen ta ten den při operaci číslo 938 vyslala do vzduchu 1315 čtyřmotorových bombardérů B-17 a B-24 ve čtyřech samostatných svazech, spolu s 905 stíhačkami; výsledek byl předvídatelný — stroje Me 262 sestřelily nejspíše jen deset bombardérů, ovšem za cenu ztráty 27 proudových stíhaček, spolu s 5 padlými a 14 nezvěstnými piloty těchto letounů).

Během dubna 1945 letouny několikrát podnikly několik akcí proti spojeneckým bombardérům (jak americkým tak i britským), kdy bylo nasazeno až několik desítek strojů Me 262, ale to bylo pozdě. Po válce sice byl letoun poměrně intenzivně zkoumán a zkoušen, ale již mnoho nového nepřinesl — v době hektického vývoje letecké techniky začal neuvěřitelně rychle zastarávat.

Devět jednomístných strojů a tři dvoumístné stoje bylo po válce zkompletováno a zalétáno v Československu jako Avia S-92 a Avia CS-92. Obě verze jsou k vidění v Leteckém muzeu Kbely.

Technické údaje Me 262A-1a

 Posádka: 1

 Rozpětí: 12,51 m

 Délka: 10,58 m

 Výška: 3,83 m

 Nosná plocha: 21,7 m²

 Hmotnost prázdného stroje: 4420 kg

 Vzletová hmotnost (s 1800 l paliva): 6400 kg

 Maximální vzletová hmotnost: 7060 kg

 Pohonné jednotky: dva proudové motory Jumo 004B-1, každý o tahu 8,7 kN

 Poměr tah/hmotnost (bez podvěsů, tj. při 6400 kg): 0,278

 Geometrická štíhlost křídla: 7,21

Výkony

 Maximální rychlost: 870 km/h v 5 400 m

 Dostup: 11 450 m

 Stoupavost: 1200 m/min

 Dolet (ve výšce 9000 m, s 1800 l. paliva): 1050 km

 Dolet (u země, s 1800 l. paliva): 480 km

Výzbroj

 4× 30mm kanón MK 108

se zásobou 2×80 nábojů na zbraň (spodní dvojice kanónů) a 2× 100 nábojů (horní)

 2 pumy do hmotnosti 250 kg (každá)

 24 kusů raket R4M ráže 55 mm