Tričko Jas 39 Gripen

JAS 39 Gripen

JAS-39 Gripen (švédsky gryf) je víceúčelový proudový bojový letoun vyvinutý a vyráběný švédskou společností Saab, který ve výzbroji nahradil starší typy Saab 35 Draken a Saab 37 Viggen. Zkratka JAS znamená Jakt, Attack och Spaning, tj. stíhací, bitevní a průzkumný.

V roce 1979 začalo švédské ministerstvo obrany hledat nový víceúčelový letoun, schopný stíhacích, bitevních a průzkumných misí, který by mohl nahradit zastarávající Saab 35 Draken a Saab 37 Viggen . Vývoj byl zadán společnosti SAAB, přičemž byla provedena srovnávací studie amerických letounů F-16 Fight Falcon, F/A-18 Hornet a Northrop F-20 Tigershark. Z několika připravených návrhů byl jako nejvhodnější vybrán Projekt 2105, později přejmenován na Projekt 2108 a Projekt 2110 který představoval lehký jednomotorový jednomístný inherentně nestabilní středoplošník vybavený technologií fly-by-wire. Jako motor byl zvolen Volvo-Flygmotor RM12, který byl licenční verzí General Electric F404-400. První koncept byl hotov roku 1981, roku 1984 začalo testování podsystémů a neletuschopný model byl dokončen roku 1986. Pojížděcí zkoušky byly zahájeny k příležitosti 50. výročí společnosti Saab 26. dubna 1987 [3] a první prototyp vzlétl 9. prosince 1988. Při dalších testech se projevily potíže s letovou stabilitou a systémem fly-by-wire, které 2. února 1989 vyústily v nehodu při přistání na letišti v Linköpingu. Problémy byly důvodem pro rozsáhlé softwarové úpravy, testované na letounu Lockheed NT-33A , po jejichž ukončení vzlétl 4. května 1990 druhý z celkových 5 vyrobených prototypů Gripenu. Další zpoždění vývoje způsobila 8. srpna 1993 nehoda při leteckém dni ve Stockholmu .

Do výzbroje švédského letectva byl první Gripen zařazen roku 1993, první let dvousedadlové verze proběhl 29. dubna 1996.

Dne 23. dubna 2008 byl představen nový dvousedadlový stroj označovaný jako Gripen NG (Next Generation), první let proběhl 27. května 2008. Tato verze se liší silnějším motorem General Electric F414G, který je zdokonalením pohonné jednotky používané v F/A-18E/F Super Hornet. Jeho tah stoupl na 98 kN, což umožňuje letounu s podvěšenou výzbrojí udržovat cestovní rychlost 1,1 Mach bez použití přídavného spalování . Při zkušebním letu dne 21. ledna 2009 dosáhl letoun rychlosti 1,2 Mach bez přídavného spalování  V porovnání s verzí JAS-39D vzrostla maximální startovní hmotnost o 2000 kg na 16 000 kg. Změněná konstrukce podvozku umožnila zvětšení zásob paliva o 40%, operační dosah letounu tak vzrostl na 1300 km s podvěšenou výzbrojí a přídavnými nádržemi včetně 30 minut chodu motoru na zemi.

Na základě poptávky Indie a Brazílie provedl Saab studii námořní verze Gripenu pro použití na letadlových lodích.

Gripen je jednomotorový středoplošník kachního typu. Křídlo delta má úhel šípu náběžné hrany 45°. Vodorovné řídící plochy jsou umístěny za a pod kokpitem, při přistání fungují též jako aerodynamická brzda a zároveň přitlačují příďové podvozkové kolo k dráze, což zvyšuje účinnost kolové brzdy. Na zádi jsou po stranách navíc umístěny dva aerodynamické brzdné štíty. Kombinace kachní koncepce a delta křídla poskytuje letounu větší vztlak v porovnání s klasickým uspořádáním, což umožňuje operace z relativně krátkých vzletových drah, např. polních nebo improvizovaných letišť. Mezi letouny s charakteristikou STOL se Gripen oficiálně neřadí.

Incidenty s podílem českých pilotů

Dne 11. října 2006 došlo k incidentu při ostrých střelbách na vlečné cíle na letecké základně Vidsel na severu Švédska. Místo na určený cíl, vlečený 600 metrů za letounem Learjet 35 vedl pilot AČR omylem palbu na záložní cíl blízko vlečného letounu. Po několika cvičných přiblíženích provedl pilot nálet s palbou, při které několika střelami záložní cíl zasáhl. Výpočty prokázaly, že tyto střely minuly vlečný stroj o přibližně 10 metrů. Pilot si poté chybu uvědomil a pokračoval ve cvičení na správný cíl. Podle švédského úřadu pro vyšetřování nehod SHK byla příčinou incidentu souhra několika okolností, včetně zastaralých bezpečnostních protokolů a nejasného určení povinností mezi švédskou armádou, ministerstvem obrany, firmou SAAB a Armádou České republiky. Dalšími faktory byly malé zkušenosti pilotů AČR s tímto typem cvičení a chybějící možnost posádky vlečného stroje monitorovat jeho průběh.

V roce 2001 zvítězilo konsorcium BAE Systems-Saab ve výběrovém řízení na dodavatele nových víceúčelových taktických nadzvukových letadel[19] s nabídkou 24 letounů Jas-39 Gripen za 60,2 miliard Kč, když všechny ostatní firmy a konsorcia z výběrového řízení postupně odstoupily. Smlouvu pak v dubnu 2002 schválila Zemanova vláda, ale příslušný zákon o financování této zakázky byl zamítnut Senátem a Poslanecká sněmovna ho nepřehlasovala. V té době byl údajně tehdejší senátor Michael Žantovský osloven s korupční nabídkou, o které učinil trestní oznámení (policie případ v roce 2003 odložila). Vláda tedy od záměru nákupu upustila a začala jednat o jiném řešení, nájmu či koupi starších strojů. Nakonec vláda zahájila jednání se švédskou vládou o nájmu 14 stíhaček Jas-39 Gripen a v dubnu 2004 schválila smlouvy o desetiletém nájmu 14 stíhaček za zhruba 20 miliard Kč.