Tričko AH 64 Apache
Kód produktu: | AD1451 |
Cena bez DPH: | 288,43 Kč |
Cena s DPH: | 349,00 Kč |
Počet kusů skladem: | 96 |
Dostupnost: | Skladem |
- Výrobce: Sing deSign
Kvalitní bavlněné tričko s krátkým rukávem - 100% bavlna vysoké gramáže. Potisk - motiv amerického vrtulníku AH 64 Apache. Potisky jsou aplikovány kvalitní odolnou řezanou grafikou. Toto tričko vyrábíme pouze v černém provedení.
AH-64 Apache
AH-64 Apache je americký bitevní vrtulník používaný od sklonku studené války po současnost. Ve službě nahradil starší typ AH-1 Cobra.
Na krátkých křídlech po bocích může nést až 16 raket AGM-114 Hellfire nebo 76 neřízených raket Hydra 70, případně jejich kombinace. Stroj má pod nosem instalovaný 30 mm kanón M230. Stroj může operovat ve dne i v noci i za zhoršených povětrnostních podmínek.
Apache byl zkonstruován v 70. letech jako vrtulník pro boj proti obrněné technice. Byl navržen na odhalování a ničení tanků při vysoce mobilním boji a mohl také poskytovat palebnou podporu pozemním jednotkám. Byl vyvinut z prototypu Hughes YAH-64, jenž poprvé vzlétl v roce 1975.
Po zrušení programu AH-56 Cheyene hledaly ozbrojené síly Spojených států amerických vzdušný prostředek, který by patřil pod velení pozemní armády, protože Keywestská dohoda z roku 1948 určovala pozemní armádě velet pouze nad těmi prostředky, které nemají pevná křídla letadel. Pozemní armáda chtěla bitevní vrtulník, který by byl lepší než AH-1 Cobra, a to jak v palebném výkonu, tak v dosahu. Kromě toho měl mít schopnost manévrovat těsně nad zemí. Bojovat zejména v noci, s důrazem na nasazení hlavně v evropských podmínkách. V okamžiky přípravy k úderu se měl objevit nad horizontem a odpálit rakety tak, aby se nedostal na dostřel tankových zbraní. V případě potřeby se měl umět bránit i v boji z blízka.
YAH-64 Apache během testování ve Fort Belvoir
Za tímto účelem vydala armáda v roce 1972 požadavek na vyspělý útočný vrtulník (Advanced Attack Helicopter). Návrhy předložilo celkem pět výrobců: Bell, Boeing Vertol (ve spolupráci s Grumman Aerospace), Hughes, Lockheed a Sikorsky. V roce 1973 vybralo americké ministerstvo obrany jako finalisty firmy Bell a Hughes.
Mezi těmito výrobci začala první fáze programu. Každá společnost měla postavit dva prototypy vrtulníků, které musely projít testovacím programem. Model 77 společnosti Hughes s armádním označením YAH-64A, poprvé vzlétl 30. září 1975, zatímco prototyp 409 od firmy Bell, s armádním označením YAH-63A poprvé vzlétl následující den. Po vyhodnocení výsledků testů armáda vybrala model společnosti Hughes. Důvodem výběru YAH-64A byla větší tolerance při poškození jeho čtyřlistého hlavního rotoru a nestabilita trojkolového podvozkového uspořádání YAH-63A.
Program vstoupil do druhé fáze. To si vyžádalo postavit tři předvýrobní stroje AH-64 a modernizaci dvou letových prototypů YAH-64 pro testování s pozemními jednotkami. V rámci těchto bojů byly vyvinuty a integrovány zbraňové a radiolokační systémy, včetně nových raket Hellfire (HELicopter-Launched, FIRE and forget).
Na krátkých křídlech po bocích může nést až 16 raket AGM-114 Hellfire nebo 76 neřízených raket Hydra 70, případně jejich kombinace. Stroj má pod nosem instalovaný 30 mm kanón M230. Stroj může operovat ve dne i v noci i za zhoršených povětrnostních podmínek.
Apache byl zkonstruován v 70. letech jako vrtulník pro boj proti obrněné technice. Byl navržen na odhalování a ničení tanků při vysoce mobilním boji a mohl také poskytovat palebnou podporu pozemním jednotkám. Byl vyvinut z prototypu Hughes YAH-64, jenž poprvé vzlétl v roce 1975.
Po zrušení programu AH-56 Cheyene hledaly ozbrojené síly Spojených států amerických vzdušný prostředek, který by patřil pod velení pozemní armády, protože Keywestská dohoda z roku 1948 určovala pozemní armádě velet pouze nad těmi prostředky, které nemají pevná křídla letadel. Pozemní armáda chtěla bitevní vrtulník, který by byl lepší než AH-1 Cobra, a to jak v palebném výkonu, tak v dosahu. Kromě toho měl mít schopnost manévrovat těsně nad zemí. Bojovat zejména v noci, s důrazem na nasazení hlavně v evropských podmínkách. V okamžiky přípravy k úderu se měl objevit nad horizontem a odpálit rakety tak, aby se nedostal na dostřel tankových zbraní. V případě potřeby se měl umět bránit i v boji z blízka.
YAH-64 Apache během testování ve Fort Belvoir
Za tímto účelem vydala armáda v roce 1972 požadavek na vyspělý útočný vrtulník (Advanced Attack Helicopter). Návrhy předložilo celkem pět výrobců: Bell, Boeing Vertol (ve spolupráci s Grumman Aerospace), Hughes, Lockheed a Sikorsky. V roce 1973 vybralo americké ministerstvo obrany jako finalisty firmy Bell a Hughes.
Mezi těmito výrobci začala první fáze programu. Každá společnost měla postavit dva prototypy vrtulníků, které musely projít testovacím programem. Model 77 společnosti Hughes s armádním označením YAH-64A, poprvé vzlétl 30. září 1975, zatímco prototyp 409 od firmy Bell, s armádním označením YAH-63A poprvé vzlétl následující den. Po vyhodnocení výsledků testů armáda vybrala model společnosti Hughes. Důvodem výběru YAH-64A byla větší tolerance při poškození jeho čtyřlistého hlavního rotoru a nestabilita trojkolového podvozkového uspořádání YAH-63A.
Program vstoupil do druhé fáze. To si vyžádalo postavit tři předvýrobní stroje AH-64 a modernizaci dvou letových prototypů YAH-64 pro testování s pozemními jednotkami. V rámci těchto bojů byly vyvinuty a integrovány zbraňové a radiolokační systémy, včetně nových raket Hellfire (HELicopter-Launched, FIRE and forget).
AH-64D Apache | ||
---|---|---|
Typ: | bitevní vrtulník | |
Posádka: | 2 - první pilot a pomocný pilot/střelec | |
Délka včetně otáčejících se rotorů: | 17,76 m | |
Délka trupu: | 14,97 m | |
Průměr hlavního rotoru: | 14,63 m | |
Průměr ocasního rotoru: | 2,79 m | |
Rozpětí křídel: | 5,23 m | |
Celková výška: | 4,30 m | |
Prázdna hmotnost: | 5165 kg | |
Normální vzletová hmotnost: | 6552 kg | |
Maximální vzletová hmotnost: | 9525 kg | |
Pohonná jednotka: | Dva General Eletric T700-GE-701 turbohřídelové motory (o výkonu 1.696 PS) |
|
Maximální rychlost draku: | 365 km/h | |
Maximální letová rychlost: | 293 km/h | |
Stoupavost: | 12,8 m/s | |
Bojový dostup: | 6400 m n.m. | |
Dolet s interními palivovými nádržemi: | 482 km (při normální vzletové hmotnosti) |